Pročítám staré stránky,
vyhazuju staré krámy,
pootevírám staré rány,
vzpomínám na ty, co byli s námi.
Na údolí padla další podzimní mlha.
Někde v té mléčné kaši krákají vrány.
Někdy myslím, že mi chybí o.d.v.a.h.a.
a jindy, že bych měl dálkami nechat dálky.
Na téhle fotce vypadala fakt dobře, ona i já.
Na téhle se mi o ní zdá.
Na téhle už byla mrtvá,
nebo to tenkrát byla smrt má?
Jediný důvod, proč jsem sám uprostřed lesů
je ten,
že už to nesnesu, neunesu,
ten sen,
tu představu,
že jsem ovcí, co žije na ledovci.
HAHAHA nebo OUHA
protože úzkost občas smíchem začíná...
HAHAHA nebo OUHA
protože úzkost občas smíchem začíná...
HAHAHA nebo OUHA
protože úzkost občas smíchem začíná...
HAHAHA nebo OUHA
protože úzkost občas smíchem začíná...
Žádné komentáře:
Okomentovat